Artyčok obsahuje
- karoteny, vitaminy skupiny B, vitamín C
- železo, hořčík, zinek, draslík a vápník
- také obsahuje tělu velmi prospěšné steroly,bioflavonoidy (chrání náš organismus proti účinkům škodlivých volných radikálů)
- v artyčoku zeleninovémnajdeme provitamín A, vitamín Ca kyselinu listovou
Vlastnosti artyčoku
- chrání a posiluje játra
- snižuje hladinu cholesterolu v krvi
- omlazuje organismus
- zvyšuje tvorbu a vylučování žluči
- zlepšuje trávení
- preventivně působí proti žlučovým kaménkům
- odvodňuje a působí proti otokům tkání
- pomáhá při léčbě artritidy, revma a ledvinových nemocí
- pomáhá při chronických onemocnění kůže a protistařecké cukrovce
- doporučuje se při poruchách slinivky – podporuje produkci trávicích enzymů
Málo známá zelenina, která na první pohled snad ani zeleninu nepřipomíná, protože z ní konzumujeme vlastně pouze květ. Zdánlivě připomíná přerostlý bodlák nebo nějaký druh sukulentu. Ale odmyslíme – li si tyto věci, jedná se o velice chutnou a neuvěřitelně zdravou zeleninu. Tentokrát bude řeč o artyčoku.
Artyčok je teplomilná trvalka s lodyhou přesahující svým vzrůstem výšku jednoho metru. Plodem je nažka, ve které listy rostou do tvaru růžice. Rostlina má modrofialové květy, které jsou velké, šťavnaté a široce vejčité.
Pěstování artyčoku
Artyčoky pocházejí z teplomilných oblastí a ve velkém se pěstují především ve Středomoří. Všeobecně vzato artyčoky nesnáší studené podnebí a mrazy pod -10 °C. Při pěstování vyžadují slunečnou, zahřívanou a chráněnou polohu. Nejlépe se jim daří v lehké, výživné a propustné půdě. Zamokřená území mohou promrzat, což je pro artyčoky nevyhovující. Pěstování artyčoků začíná ze semen nejdříve do květináčů a to již v průběhu března. S venkovní výsadbou se může započít až od druhé poloviny května. Rozestupy při výsadbě mezi rostlinami musí být asi tři čtvrtě metru. Po celou dobu je nutno dodržovat vydatnou zálivku. Sklizeň je dobré provádět dříve než květy rozkvétají, řezná místa je nejlépe zatřít citrónem, aby nehnědla.