kopřiva

 

Kopřiva je první léčivá rostlina, kterou se člověk naučí rozeznávat již v dětství. Je tak běžná, že snad ani není možné na ni nenarazit a velmi osobně se s ní neseznámit. Takové setkání bývá většinou palčivě bolestivé. Někdo se mu vyhýbá jako čert kříži, a jiný je naopak aktivně vyhledává, protože celkem oprávněně věří, že mu pomůže od bolesti kloubů, rýmy, vyčistí mu krev a rozzáří jeho pleť. Kopřiva je zkrátka mimořádná rostlina, která sice nevyniká žádnou okázalou krásou, ale svými léčivými účinky hravě předčí leckteré své kolegyně. A i když je velmi rozšířená, nepustí k sobě úplně každého….

 

Kopřiva dvoudomá, latinsky Urtica dioica, je typicky kosmopolitní rostlina, rozšířená v mírném klimatickém pásu po celém světě. Na životní podmínky je velmi nenáročná. Roste v příkopech, na rumištích, pustých místech a hlavně v půdách bohatých na dusík. Tuto houževnatou královnu vytrvalých plevelů sice zahrádkáři nevidí rádi, ale v lidovém léčitelství se již odedávna těší velké a zasloužené vážnosti. “Před bezinkou smekni, před kopřivou klekni,” tvrdily naše prababičky, a jistě věděly proč. Za starých časů byla kopřiva považována za magickou bylinu, která měla ochraňovat proti čarodějnicím, zlomyslným skřítkům a zlým duchům. Nosila se jako amulet, přidávala dobytku do píce a zakopávala do rohu čerstvě zoraného pole pro ochranu úrody před housenkami a ptáky.

Není divu, že byla kopřiva považována za zázračnou bylinu, neboť spektrum jejích léčebných účinků je opravdu velmi široké a navíc ji lze využít i jako plnohodnotnou jarní zeleninu. Zvláště na jaře můžeme pro posílení organismu podusit mladé jemné lístečky kopřivy s cibulkou (a eventuelně i s anglickou slaninou) na másle, zjemnit smetanou a podávat s brambory. Velikonoční nádivka s kopřivou je tradiční a vynikající. I tuhle léčivou zeleninu je ale potřeba užívat s mírou. Doporučuje se podávat jedno kopřivové jídlo týdně, a to pouze na jaře, dokud jsou kopřivy ještě mladé. Při častějším užívání hrozí nadměrné zatížení ledvin.

Věnujme nyní ale pozornost jejím léčivým účinkům, kterých opravdu není málo. Kopřiva má ze všech rostlin nejsilnější krev čistící účinky, a protože pomáhá tělu zbavovat se toxických látek a produktů metabolismu, je hlavní součástí všech bylinných detoxikačních směsí. Pročištění krve má blahodárný vliv nejen na vnitřní orgány, ale projeví se i na kvalitě a čistotě pokožky. Kopřiva působí příznivě při onemocnění jater, žlučníku, ledvin a močových cest. Je silně močopudná a pomáhá při odstraňování ledvinových a močových kamenů. Čistí celý trávicí trakt a povzbuzuje činnost střev. Díky vysokému obsahu železa stimuluje krvetvorbu v kostní dřeni, a je tak vhodná jako podpora léčby chudokrevnosti a při velkých ztrátách krve. Vzhledem ke schopnosti snižovat hladinu krevního cukru je kopřiva vhodným podpůrným prostředkem při cukrovce. V poslední době bylo také prokázáno, že má své uplatnění při léčbě alergií. Již od starého Řecka a Říma se používá při léčbě kloubních onemocnění, konkrétně artritidy, revmatismu a dny, a to pro její protizánětlivé a hojivé působení a schopnosti odstraňovat toxické látky z těla. Šlehání kopřivami bylo již tehdy uznávaným způsobem léčby nemocí pohybového aparátu. Tato místně dráždící terapie má své opodstatnění, jelikož popálením kůže zčervená a zduří, což vede k prokrvení tkáně a k odplavení metabolických usazenin a zánětlivých látek.

Nejen šlehání kopřivami, ale i vnějšíužívání kopřivových odvarů má svou dlouholetou tradici. Proti lupům a vypadávání vlasů se smíchá 1/2 litru kopřivového odvaru se 1/4 litrem octa. Touto směsí se oplachují umyté vlasy, které jsou pak mimo jiné viditelně lesklejší a získají na pružnosti. Na masírování hlavové pokožky se používá alkoholový výluh získaný z rozemletých listů kopřivy a lichořeřišnice. Pravděpodobně nejoblíbenější je ale popíjení kopřivového odvaru. Vzhledem k velmi silným účinkům se nedoporučuje vypít více než 5 šálků (tedy asi 1 litr) kopřivového čaje denně, protože by mohlo dojít k předávkování. Kopřivový čaj však není jenom mimořádně léčivý, ale připravený z mladých jarních světlezelených kopřiv i mimořádně dobrý….neznám nic lepšího. Zvláště když kopřivy trhám ráno ještě v noční košili a čaj si osladím lučním medem…

Mezi účinné látky, které se v kopřivě nacházejí, patří v první řadě chlorofyl, kyselina křemičitá, organická kyselina mravenčí, řada vitamínů (B2, B6, K, E a C) a minerálních látek (Ca, Fe, Mg, P).

Význam chlorofylu v lidské výživě není prozatím dostatečně doceněn, i když se ví, že je to látka, která podporuje celkovou regeneraci organismu, jelikož působí tonizačně a povzbudivě na metabolismus. Příznivě ovlivňuje tvorbu krve a díky schopnosti neutralizovat volné radikály zpomaluje stárnutí organismu. Chlorofyl má protizánětlivé účinky, urychluje růst a hojení tkání a podporuje imunitní systém. Právě kopřiva je v rostlinné říši jedním z nejbohatších zdrojů zeleného rostlinného barviva chlorofylu. Chlorofyl z kopřivy využijete nejvíce, připravíte-li si tzv. zelený nápoj rozmixujte hrst mladých čerstvých kopřiv spolu s hrstí jitrocele v 1/2 litru převařené zchladlé vody a ihned pijte. Tento zdravý koktejl posílí obranyschopnost a vzpruží zimou vyčerpané tělo.

V kopřivě je také vedle chlorofylu přítomno velké množství kyseliny ortokřemičité, která je důležitým zdrojem biologicky dobře dostupného křemíku. Křemík je pro fungování lidského organismu velmi významný prvek, neboť je součástí celé řady enzymů a významně se podílí na tvorbě a obnově kolagenových a elastinových vláken, které jsou součástí všech pojivových tkání (kost, chrupavka, kůže) a zajišťuje jejich pružnost a pevnost. Především pro tvorbu kolagenu v kloubních chrupavkách je přítomnost křemíku naprosto nezbytná. Tento prvek také urychluje hojení zlomenin a podílí se na uchování kostní hustoty, jelikož podporuje ukládání vápníku v kostech. Preventivně tak působí proti osteoporóze a je důležitým faktorem při vývoji pohybového ústrojí dětského organismu. Mimo to výrazně zlepšuje kvalitu a pružnost cév a pokožky, zamezuje tvorbě vrásek a má protizánětlivé účinky.

Do čeledi kopřivovitých patří na 50 druhů rostlin. Některé jsou ceněné pro vlákno na výrobu kopřivových tkanin (kopřiva konopná) a jiné dokážou svým žahnutím přivodit dokonce i smrt (kopřiva nejpalčivější). Kopřiva dvoudomá je jedním z nejběžnějších druhů a je již po velmi dlouhou dobu populární rostlinou lidových léčitelů, její léčebné účinky potvrzoval i sám praotec lékařů Hippokrates. A tak si myslím, že když si na jarním sluníčku vypijete šálek čerstvého kopřivového čaje, nejenže mávnete rukou nad tím, že se vám kopřiva rozrůstá po celé zahradě, ale budete za to dokonce i vděční...

Buďme rádi, že jednou z významných složek, které obsahuje nový produkt Energy Skeletin, je právě kopřiva.

A ještě velmi dobrý recept na jarní( velikonoční) sekanou

potřebujeme.10rohlíků, 1/2 kg vepřového masa(bůčku) já požila plecko---není tak tučné---3/4 kg uzeného masa 10vajec

Maso uvařit každé zvlašt´, rohlíky nakrájet na kostky,které polejeme uzenou polévkou(tak ,aby navlhly).Maso uvaříme každé zvlašt´ , po vychladnuti nakrajíme na kousky.Spojimes navlhčenými rohlíky,přidáme sýrová vejce,ale z 5 bílků ušleháme sníh,posolíme podle toho jak je slaná polévka spíše méně,popepříme, přidáme trochu česneku a co nejvíce zelené natě--kopřivy nebo nat´ petržele či cibulkly.Vše promícháme a dáme zapéci.Zapečená sekaná je na povrchu červená.

  Kopřivu jsem ponořila do studené vody a pak nepálila, vyzkoušela jsem poloviční dávku