krev

Význam správného složení krve

http://www.celostnimedicina.cz/obrazky/xkrev15.jpg I malé dítě tuší drahocennost této tekutiny a většinou s hrůzou hledí na každou kapku krve, která z něj odchází. Byla o ní napsána spousta knih, neboť badatelé už po desetiletí zkoumají její vlastnosti a odhalili četné objevy, které mohou sloužit k všeobecnému prospěchu. Avšak kromě nemnoha vědců se o těchto zajímavých poznatcích většina lidí nedoví. Nebo o nich ani slyšet nechce, poněvadž nemají zájem měnit své zvyky či nevhodné návyky. Dokazuje to i skutečnost, že si společně s nevhodnými potravinami či nápoji přidávají do krve všelijaké chemikálie a poté se diví, že mají tolik zdravotních problémů.

Pokud si nechceme takto zbytečně škodit, měli bychom se seznámit s vlastnostmi krve a tyto poznatky využívat v praxi. Všeobecně je známo, že krev je základem života i zdraví. Nenahraditelnou úlohu krve dokazují rovněž děje při krvácení: dojde-li ke větším ztrátám krve, postižený upadá do bezvědomí. Po překročení určité hranice již nemohou probíhat mnohé životně důležité funkce, z čehož vyplývá, že člověk posléze umírá. Je-li však transfúzí včas dodáno potřebné množství krve vhodného složení, lze tento proces ještě zastavit a postiženému zachránit život.



Jestliže do některé části těla neproudí krev, není zásobována všemi potřebnými živinami ani kyslíkem a postupně odumírá. Avšak i kratší zamezení přívodu krve danou oblast znecitliví. To zřejmě mnozí zažili, když si třeba během spánku přeleželi ruku a pak se probrali, jako by nebyla jejich – byla studená a bezcitná. Teprve až do ní opět začala proudit krev, bylo možné ji plně vnímat.



Nesmírný význam krve je zřejmý i z lékařských studií, jež popisují její mnohostranné funkce. Výzkumy potvrzují, že organismus může normálně fungovat jen tehdy, má-li k dispozici odpovídající složení krve. V prvé řadě se sledují hodnoty červených a bílých krvinek.

Kromě toho i hladiny krevních destiček, které zabezpečují srážlivost. Avšak v krvi jsou dále rozpuštěny či rozptýleny ještě minerální látky, vitaminy, produkty látkových přeměn, bílkoviny, enzymy a další sloučeniny.



Tyto poznatky se využívají v praxi a napomáhají ošetřujícímu zvolit správný léčebný prostředek. Proto se provádějí i rozbory krve. Ty mimo jiné poskytují přehled o zdravotním stavu pacienta a různých dějích, jež probíhají v organismu. Z krve lze získat ještě mnohé další informace: např. stanovit dědičné dispozice, zjistit příčinu a druh onemocnění či rozpoznat jaké emoční stavy člověk prožívá.



Dopady změn složení krve
Pokud se nepřirozeně změní složení krve, naruší to normální chod organismu. Kromě zdravotních problémů to způsobuje i změny vnímání a prožívání skutečnosti. To lze pozorovat třeba při kolísání krevního cukru (glukózy). Je-li jeho hladina příliš nízká, člověk se nejprve cítí zesláblý a unavený. Nezvýšíme-li včas hladinu cukru v krvi, postižený se může dostat až do bezvědomí. To lze samozřejmě vysvětlit i nedostatkem využitelné energie.



Spojitost s koncentrací krevního cukru však dokazuje opačný stav. Jestliže jeho hladina v krvi stoupne nad určitou hranici, nastává tzv. hyperglykemická krize (dochází k tomu hlavně u diabetiků). Není-li hladina krevního cukru včas upravena do normálu, postižený může ztratit vědomí a upadnout do kómatu. Pokud to trvá příliš dlouho a nejsou-li provedena potřebná opatření, může to skončit až tragicky. Nebezpečná je také abnormálně zvýšená hladina dalších látek v krvi, hlavně toxických. Ty vážně ohrožují životní funkce a nedojde-li včas k jejich eliminaci, mohou způsobit dokonce smrt.



Nemalé problémy vyplývají rovněž z nedostatku nepostradatelných látek (tzn. sloučenin, jež si tělo neumí samo vyrobit), které jsou nutné pro normální metabolismus. Je prokázáno, že organismus se pokud možno snaží udržet potřebné složení krve. Nezíská-li určité nezbytné látky ze stravy, odebírá je tak dlouho, dokud mu vystačí jeho zásoby, přímo ze své tkáně. Například bylo prokázáno, že pokud se krevní složení značně odchylovalo od optimálního stavu, dochází k vyplavování vápníku a jiných alkalických minerálů z kostí, zubů a dalších částí těla.


Připomeňme si zde tzv. překyselení organismu, z něhož mohou vyplynout nemalé zdravotní problémy.  Překyselení je způsobeno nejen přebytečným příjmem kyselinotvorných potravin, ale i nedostatkem minerálních látek ve stravě. Jelikož minerální látky, které se ve vyšších množstvích vyskytují v kostech, zubech atd., patří mezi silně zásadotvorné prvky, uvolňují se vnitřními regulačními mechanismy do krve, neboť v ní mohou neutralizovat volné kyseliny, které by jinak mohly způsobit závažnější poškození. Pro sledování překyselení organismu (příčina mnoha závažných onemocnění) je vhodné měřit si opakovaně pH moči (např. tímto diagnostickým proužkem).



Jak udržovat rovnovážný stav
Rovnováha je základním předpokladem správného fungování celého organismu; proto je třeba snažit se ji podporovat a udržovat. Naopak bychom se měli snažit vyvarovat všeho, co ji narušuje. Obecně lze říci, že zdravý stav můžeme trvale udržet jen tehdy, nebudeme-li překračovat zákony bytí. To platí pro všechny úrovně naší osobnosti – od projevovaných citů, emocí, myšlenek až po praktické činy, mezi něž patří i péče o tělo.



Z hlediska stravování způsobuje nerovnováhu jak přemíra, tak nedostatek základních živin či dalších nepostradatelných součástí stravy. Proto bychom měli tělu dodávat v právě odpovídajícím množství vše, co potřebuje, a hlavně to, co mu prospívá. Jak na to? V prvé řadě je třeba nezanedbávat své tělo a věnovat plnou pozornost pravidelnému a úměrnému příjmu kvalitní a plnohodnotné výživy. Někoho možná napadne, že se to lehko řekne, ale hůře provede.



Nejprve se musíme vymanit z myšlenkového bludiště tohoto světa a oprostit se od nevhodných sklonů, závislostí a zavádějících informací či dopadů reklamních manipulací. Jinými slovy: je třeba navrátit se k přirozenosti. Posléze si tělo samo řekne, co v určité době vyžaduje ke své výstavbě i udržování správného složení krve. Vždyť po statisíce let čerpají lidé vše potřebné přirozeně z okolí.



Pomocí pokrmů a nápojů lze rovněž uskutečňovat cílené změny složení krve. Chceme-li dosáhnout dlouhodobě příznivého působení, měli bychom tedy čerpat všechny potřebné látky (včetně minerálů, vitaminů, enzymů atd.) z naší potravy.



Ta je nejdůležitějším zdrojem látek, které jsou nezbytné pro tvorbu všech krevních součástí; rovněž má zabezpečovat dokonalé fungování orgánů, ovlivňujících její složení.

 


Klíčovou a nezastupitelnou úlohu k udržování normálního složení krve mají játra. Těmi během našeho života neustále proudí krev. Už známý lékař starověku Galenos uváděl, že „látky vstřebané z potravy putují v podobě střevní mízy zvláštní cévou přímo do tohoto orgánu sytě rudé barvy“.



Kromě zpracovávání přirozených živin mají játra odstraňovat z krve v ní přítomné škodliviny a cizorodé látky, tzn. detoxikovat organismus. To však zvládnou jen tehdy, jestliže je nepoškozujeme či dlouhodobě nepřetěžujeme.



K tomu dochází třeba tím, dodáváme-li do těla nezanedbatelná množství toxických látek. Někdo si třeba pomyslí: „Vždyť mi to kouření neuškodí“ a zapálí si cigaretu. Jiný kvůli požitku nebo závislosti vypije nějakou tu sklenku alkoholu, případně si dá oblíbenou „lahůdku“ se škodlivými chemickými látkami a uklidňuje se tím, že ho to nezabije.



Avšak mylné lidské domněnky nejsou vůbec směrodatné, neboť organismus funguje dle svého naprogramování. Seznámíme-li se s fyziologií trávení, zjistíme, že vše, co sníme či vypijeme, tak pokud to strávíme, přechází skrze střevní stěnu do krve. Jestliže tedy někdo konzumuje zcela nevhodné věci, pozměňuje si tím nepříznivě složení své krve.



Proto se tedy skutečně vyplatí sledovat, jaké chemikálie se mohou do našeho těla dostat společně s konzumovanou stravou a nápoji (jejich dopady se na těchto stránkách zabýváme ve více článcích). Z uvedených důvodů bychom se tedy skutečně měli snažit zamezovat působení nepříznivých faktorů, jež způsobují nepříznivé změny složení krve, nebo jakkoliv poškozují organismus.